Krvik Totr: absolutní humor

Bránice byla dokořán

Včera doproběhl v Mlejně druhý ročník našeho festivalu autorského divadla Bránice dokořán. Letos můžeme obrovskou radost – oproti loňsku neodpadlo jediné divadlo a vše jelo jako na drátkách. Prakticky všechny inscenace byly špičkové, uděly se čtyři vrcholy (Misionáři z Rosice, kupodivu naše Monopoly, Vosto5 a výtečně klidní tečkoví Puchmajeři, se kterými si v jedné scéně zahrál i Tomáš – svalovce…), silně fungovaly povídky (nejvíce Luboš Pavel, ač měl nejtěžší situaci na konci večera), nově máme znělku festivalu, lidí lehce přibylo, mezi nimi Ivan Vyskočil či Zdena Hadrbolcová, měli jsme živý vstup do Českého rozhlasu, vymysleli jsme chlebíčkový bufet (neb současný mlejnský bar ignorantně ignoruje hlad) a po skončení akce se zbytky Divadílny spolu s Puchmajerem Vladimírem odebrali dvěma taxíky slavit do Vokovic.

Vystoupení Divadílny Krvik Totr byla dvě: nejprve jsme si na malém sále totálně užili Úplnou výplní, která vznikla mezi dvěma divadly: opravdu jsme si užili, jak pohodovou Láskou (lidem známou též jako Pionýrský tábor), Rozcvičkou a Lihem, které rozšířila na impro klavír Sonia Cieślar (ex Soňa Smugalová :), tak parodií na PPSáckou masovou Ukázkou z muzikálu Lenin se zpěvy naší improvizovanou Ukázkou z muzikálu Stalin.

Ovšem naprostým vrcholem Divadílny (vyjma dubnového vystoupení v Jabloni) byly Monopoly, kterých jsme se tolik báli a po Plzni zářijové se jich chtěli zříci. Za měsíc jsme ovšem vytvořili Monopoly revisited, s novou vstupní scénou a několika zásadními změnami (např. Kocáb s Pavlíčkem se nyní dívají čistou bílou stranou), těžce jsme vše nazkoušeli a dosti nervně se chystali je zde předvést. Nervy navíc způsobilo, že Bogdan nemohl a my narychlo zaučovali Jakuba Šlégra (který vše zvládl skvěle a byl prostě úžasný). Inu ale od první chvíle hra letěla a každý jeden z nás ze sebe dostal to nejlepší, udrželi jsme napětí až do finále a diváci (bylo jich asi 120!) vzali kompletně VŠE (s jedinou potvrzující výjimkou, nesmáli se odnosu Lidušovu), smáli se úžasně všemu a najednou se konečně ukázalo, že Monopoly MAJÍ smysl i jasný příběh, jen schovaný do divných slov a akcí. Paráda!

Užili jsme si ukrutně, a jsme z toho všeho hraní a organizování úplně mrtví.

Smutné je, že tak skvělý den zůstal bez záznamu zvukového i obrazového, nemáme jedinou fotku.

A na závěr věta, kterou nás obdařil Ivan Vyskočil: Děkuji, že toto děláte. A děkuji, že jsem měl důvod přijít.

[foto]

Liho blues (Tomáš Kout – Petra Biňovcová – Anička Kučerková – Filip Votava – Bogdan Cieślar – Petr Jediný Novotný + za záclonou u klavíru Sonia Cieślar)