Veškeré obavy šly stranou a Divadílna si připsala první velký bod. Ačkoli to vypadalo, že se nic nestihneme, neb na absolutoria VOŠH navazovaly klauzury na DAMU, během pouhých pár dnů dokázala devítka divaherců pod kompletně společným vedením/prací z nuly do úplnosti dovést Monopoly. Tristní stav skončil týden před premiérou, když vznikla přímo v Pidivadle skvělá scéna a klavírní intro s Martinou, o pár dní později už tamtéž proběhla pologenerálka s kostýmy (poprvé není prakticky nic scénického z domácích zásob) a hlavně kamarády-diváky, kteří se váleli tak, že nám tak nějak došlo, že jsme v suchu. Potom ještě moc pomohla desetihodinová zkouška v Pidi, která skončila v jednu hodinu ráno v den premiéry. Klobouk dolů před Jardou Pokorným (prvním přírůstkem do souboru), který pak nespal ani minutu a přesto odehrál vše precizně, Čížovi (druhým výrůstkem do souboru), který nestačil dospat bleskonávštěvu portugalského EURA, a veliký dík Martinovi Holému, který nádherně zazvučil a zasvítil (zapomněli jsme mu poděkovat a jeho precizní výkon i před týdnem).

Měli jsme už jistotu, že to dopadne dobře, ale děsila nás neúčast divácká před týdnem: ale nakonec bylo brutálně vyprodáno, víc než v prosinci, čímž se všechna hořkost spláchla. Inu a Monopoly se nám děsivuhodně podařily, každý jeden z nás si svoji úlohu užíval, na což reagovalo skvělé publikum neustálým smíchem. Chyba byla jediná, navíc čistě textová a bezvýznamná, což je na Krvik Totr v třičtvrtěhodinové záležitosti opravdu raritní. Inu, o tomto se nedá moc hovořit, bylo to zkrátka nádherné. Divadílna má první divokou kartu a důkaz, že funguje i mimo ono tolik vyžadované trio. Mimochodem, krom všeho toho zvláštního byla moc příjemná živá podkreshudba Filipova, který se přesunul z pozice herce do hudební sekce Vrků Vrků.

[foto]

Každý volá čau

[foto]

Odmaskování Lidušovo (Bogdan Cieślar – Anička Kučerková – Lucie Janovská – Jarda Pokorný – Zita Patíková – Petr Jediný Novotný – Martina Rýcová – Tomáš Kout + Paramhans Svámí Mahéšvaránanda v roli Pana Ahojky)