Petr Jediný Novotný absolvoval na DAMU týdenní integrační dílnu u zapálené grotowskoložky a barboložky Jany Pilátové, která jej na dílnu nejprve přemluvila přijít (zásluha nedozírná číslo jedna), načež z něj vymlátila všechen možný pohyb a fyzickou imaginaci (zásluha nedozírná číslo dvě). Po 56 hodinách pohybu a následného rozboru, vciťování se do sebe a druhých (spolužáků KATAPu) došlo na vypracování pohybové partitury, jež byla následně improvizovaně slaďována s partiturami druhých za útržkovitých dialogů, písní a říkanek, zvuků… Petrovi bylo nejlíp v dvojici s Lucií Krupičkovou, členkou divadelního sdružení dr. Krásy, jenž Krviky provázel na Písečku i Šrámkově Písku, aby neslavně oponově vyhrál v Jiráskově Hronově. Předváděčku výsledků sledovaly kapacity jako Ivan Vyskočil, Přemysl Rut, Zdena Hadrbolcová a Tomáš Kout. Je nasnadě, že spoustu věcí Petr přenese do Divadílny.