Krvik Totr: absolutní humor

Storky plzeňske čili jak bylo dýl

Velmilá a vlastně dokonalá výprava plzeňská: čtyři dny jsme by/pi/li v alkoholem slulém městě, konečně si je užili. Trolejbus 12 (Božkov – Nová hospoda), ukrutný Big Burger, Pivovarské muzeum a nonstopové chlastání kdekoli (např. bílá zelená), u organizátora Inguse (IKEA) či ve zkušebně uprostřed továrny (kde se řvalo a chlastalo a žralo poslední noc) a hlavně v Divadle Dialog, kam se přijelo v dvanáctičlenné výpravě na festival autorského divadla Dařbujána Kakrháňáková. Naprosto skvělý fesťák s pře ve li ce pi Kant ní mi divadly pokazila jen Divadílna Krvik Totr (…), která na šestou návštěvu Plzně přivezla Monopoly. Radůza Filásková v nich měla zdařilou premiéru prošampaňskovanou pak, spolu s Martinou Šimíčkovou (říkejme jí tak na věky věků) byly ale jediné dobré/výborné. Ostatní neměli svůj den: soubor ani na vteřinu nezakolísal v energii, rytmu a tempu, v zapálení pro věc a víře ve vše, co jsme hráli, přestože publikum bylo od první chvíle nechápající a s výjimkou Každý volá čau nechytající ani ň, ale jinak každý šlápl do svého h---a. Děly se kixy i vyloženě nezaviněné smůly a celkově jsme propadli. Ale nezoufejme, první nescénkovou návštěvu jsme prodělali lépe než v Hradci a za rok přivezeme něco lepčejšího.

A minimálně ta akce okolo byla k nezaplacení.

[foto]

Každý volá čau (Honza Čížek – Tomáš Kout – Martina Šimíčková – Petr Jediný Novotný – Radůza Filásková – Zita Patíková – Jarda Huml Pokorný – Bogdan Cieślar – Anička Kučerková)

[foto]