Krvik Totr: absolutní humor

Konečně zpráva z víkendové Horní Světlé Lípy

Tak jsme si o víkendu vyjeli na neuvěřitelnou akci – napůl GPJP, napůl ZŠ Svobody – na chatu k Aničce Šiškové do Horní Světlé, kousek od Polsko-Německa a hlavně České Lípy, sic! Tak v pátek jsme se sjeli – Anička, Maggie Samk, Hošňous, Fíla, Tomku a Pierre, od soboty pak Jindra. A zas se dělo akcí! Ukrutná vypíječka v první noc, kde vznikly všechny víkendové hlášky ("Ohrádky" – "Dámičky" apod.), vše korunováno vtipem "Nese chlap ženskou do postele a říká jí: Myslíš, že tvůj manžel opravdu nepije pivo?". Skončili jsme v pět ráno, když Pierre s Fílou napsali novou průbojnou píseň, propojenou s Nymburkovým nicneděláním velikonočním, respe konzervou, již Pierre opsal.

V sobotu jsme vystřízlivěli, dali si rybičkový talíř s topinkami (asi sedm druhů mořenek), a vyrazili si na výlet – Petr v nejlepších hadrech a nových lakýrkách, stejně horsky nevybavený Filip se street-wearem a Tomáš-kloboukista, jenž rozkopal sníh. A propos, byla tu nalezena maska, v níž jsme v březnu '99 hráli na Novodvorské a Tom v ní pak došel sem. Setkání po letech. – Nuže výlet – byl vtipný, střídalo se dokonale teplé jaro se sněhem všude a tu a tam. Nakonec jsme si lehli do jednoho pangejtu, krásně teplého, který jsme pak nalezli dvacet metrů od dálnice…

A pak, vystoupení v České Lípě. V Progresu. Přijeli jsme velikášsky dvěma auty, dosud ještě tak trochu zřízeni nocí (mimochodem Filipa jsme zkoušeli na šestnáctkrát a nikdy nedokončili…). Hned po příjezdu jsme koordinovaně obsadili místní nefunkční hajzlik, splachovali nejprve hrstmi vody, poté kyblíkem, který se ale nevešel do umyvadla, a tak jsme jej vždy dva plnili půllitry, zatímco třetí tento. Opravdoví kamarádi!

Vystoupení už tak vtipné nebylo. Ale – i bylo! Skoro nic se nám nepovedlo, ale odprdli jsme se nejvíckrát, šílené akce, a tak se publikum chytlo a nakonec jsme to odváleli do několikerého přídavku. Stručně: A já jsem! – ještě jsme spali. Hotel Šándorf – otevřené údivy (vtipné bylo naše pozadí – obraz se skálami, lesy a řekou, jako na zavolanou). Rozscestník – hodně úspěšné, chytly se "vtipy". Večernice – velmi kvalitní, a úplně jiné, než jsme napsali… Filtr celkově se nějak nechytal, nebo to nebylo vidět, ale snažili jsme se, a pak je udolali premiérou Pochoutky grimasy, velikého vrcholu. Též se kupodivně vyvedl Filip. A nepovedlo moc Liho, které zde oslavilo své páté výročí za asistence pozvátora Ondřeje Homoly (též vtipná jedna věta ve Filipovi), alespoň bylo spontánně oživeno (po čtvrté Tomově limonádičce) z "Umlaut U" na "Humus humus". Zato ty přídavky – Červi čili Křižovatka les s ukrutnou improvizací P+T v pozadí (Červi se při představení zkrátili, a přece se pak uděly celé. Mimocho – největší řev nastal, když se Fílovi rozjel poklopec, což herecky skvěle využil a vypadl z pódia), Potkaly se co by dom ně lá teč ka a konečně vytleskaný Čtyžlístek, přečtený bez zkoušky na jedničku bez jediné chybky. Bom ba.

A pak jsme jeli zpátky na chatu a šíleně se ožrali v druhém běhu, hlavním hitem tentokráte byla Pochoutka grimasa a další hustě zmrvené trampské písně, Hošna uhranul svojí deathmetalovou Žábou atd. Nad ránem uzavíral Tomáš s Petrem, v světle, za řevu "Di do vole prdele"… A pak jsme šli ještě ven, nalokali se vzduchu a chrú pší.

A byla neděle, Hošňous a Fíla odjeli, my šli do hospodky na pivečko a pak na vejlet, cestou jsme se hustě zkoulovali, abychom se pět minut na to vyhřívali na sluníčku na nádherné přehradě. Milión pohody, šílené. A ještě krásná cesta zpátky jedním autem ve zbylé čtyřce. Tomáš ve vrcholné chvíli vykřikl na protijedoucí stejně zelené stejné auto: "Hele, tamhle jedem!"… A ještě vejlet k Čertovejm hlavám, pak debilní Praha pozdě večer a ještě aspoň jedno pivko s Hošnou. Kurnik šop, to byla akce, bez mráčku, vy ohrádky! Nejsme žádný dámičky.

PS: Chudák papež, ten si užil. Nejmenovaný člen výpravy: "No a co, tak tam přijde jinej hajzl!" (Kouř) Ale my ho měli rádi. Ale vážně!

PPS po týdnu: A vznikla i záhada, tajemství! Pili jsme Jelcina, jakože vodku, a ta nám poslední noc zmizela. Hledali jsme ji jak fištróni furt a dokola, věděli, že jsme ji opravdu nevypili, ale nenašli, v celej chatě nebyla. Až po týdnu ji Anička objevila – v mrazáku, vy ohrádky!!!…

 

[foto]

Dobří kamarádi u rozscestníku (Filip Votava – Petr Jediný Novotný)

[foto] [foto]

[foto] [foto]

[foto] [foto]

[foto] [foto]

[foto] [foto]

[foto]

…maska, se kterou jsme v roce '99 hráli na Novodvorské…