Ano. Definitivně se potvrdilo, že Krvik Totr jsou v hluboké krizi. Dvě zářijová vystoupení byla podprůměrná, většina následná monopolská katastrofální (s geniálním prostředkem na Bránici ovšem), listopadová průměrná návštěva Plzně, prosincová monopolní katastrofa v Pidivadle (s geniálním nášupem ovšem), průměr v Ústí, ovšem nepřijatý, podprůměr Návštěvního dne, (nadprůměr v Balbínce), únorový průměr v Plzni a nyní jemný podprůměr v Mlejně – toť důkazy. V podstatě dojedeme a budeme hledat důvod a nápravu. A děláme vše proto, aby Návrat byl jiný.

Co bylo špatně v Mlejně? Na druhém festivalu Aby se všichni mohli smát byli Krvici první po dětském představení, tedy nebylo diváctva (narozdíl od Krviků, kteří shlédli následná představení, na ně ani divadelníci nepřišli), a to, co přišlo, bylo z poloviny dětské a po první nadávce odešlo (děti nechtěli pryč, rodiče ano). Podmínky nahovnoidní ne kvůli nám, ale tak to někdy bývá, to je v pořádku. Co se onoho "meziprogramu" na přelomu dětí a dospělých týče, snažili jsme se zvolit vhodný meziprogram. Bylo to něco mezi nedávnou Polankou a letošním zájezdním setem à la Balbínka. Ovšem náš program nepočítal s tím, že poslední zbylí diváci nás už párkrát viděli. Tím pádem jsme propadli, jak se v poslední době o nás píše, Mjednoznačně nejhorší divadlo festivaluM. Filtr nijak nezaujal, série kamarádských scének také ne, a konec byl prostě chronicky znám. Nutno však říci, že my jsme byli nad věcí a zahráli jsme průměr.

Ale pak jsme si také řekli – byla to rutina?

Zkrátka nazdar.

Musíme totálně vyzdvihnout Roztroušenou symbiózu – Pavla Fridrichová se již po několika představeních námi shlédnutých dostává na míle daleko, do hloubi herecké podstaty. Začíná být čistá a již nezpochybnitelně je silná. Host – Katarína Molčanová – brzdila nejen uzemňující slovenčinou zažitý vztah "Pavla-Katja" a právě Katja tvořila po klidu Kataríny a síle Pavly ten rozjívený vrchol nového trojúhelníku. – A dále je třeba vyzdvihnout Prvobytně pospolnou společnost, kteří s premiérou kousku Masák R překonali vše, co kdy vytvořili Krvik Totr. Drželi se jednoho, vyhráli si, odhodili programový amatérismus, byli skvělí a doporučujeme!

Za Krvik Totr nutno říci, že máme co dělat.

PS: Všechna divadla včetně písničkáře Jiřího Dědečka řešila masturbaci, menstruaci a podobná témata a byla úspěšná. Krvik Totr vyhodili "text o ženskejch" a propadli. Nuže – jak to tedy je s tou mírou?…

PPS: No ale Alexandra Berková, která nás viděla poprvé, byla velmi nadšená. Tak sůh buď.

[foto]

Píseň z kotlíku (Filip Votava)