Velmi zvláštní večer proběhl v Kaštanu, blízkém nám to prostředí (čím? Že by místem založením ČSSD? Sousedstvím břevnovského kláštera, sídla IC a KK? Místem pro alternativní kulturu? Chrm…). Po pořadu "písní & písní" v Jelení diváky vcelku opomenutém jsme se rozhodli s Vladimírem celou akci zopakovat, pod názvem Ukrást sůvě oko z hlavy. Diváci přišli a byli velmi přátelští, lidé se neváleli smíchy, jak tomu často bylo dříve, zato docházelo k individuálním bráničním výpadům, velmi potěšlivým. Trapné ticho tentokrát prakticky nenastalo. Spíše tiché zaposlouchání.

Ač jsme chtěli pořad zopakovat, šlo o novou formu: písně byly zcela v režii SPODP Filtr, Petr s Filipem zahráli kolem půlhodinky herecky i hudebně velmi vypracovaných již songů (povedený Kraj Smetany a Martinů aka Líbivej typ, Tragéd), s novými aranžemi (např. bicí v Neuchâtel See, dvojhlas místo piána v PET), zručné klasiky (Domácí potřeby, Ticho na hlas), a také dvě úctyhodně přijaté novinky – dva dny stará Kvoč jsi taková, kde dramatičnost definitivně vstala z židle (spolu s Petrem), a den stará Jednota. Začíná být jasné, že Filtr spojuje radost a hravost a vtip s hlasovými aranžemi-vyhrávkami. A samozřejmě dramatické prvky a také se pokouší o nelehký podtext. Ale nebylo to jen chvályhodné – hoši byli značně nervózní a samozřejmé věci se víceméně kazily. Ty nelehké pak ale zvládli bravurně.

Za Krvik Totr vystoupila Anička Kučerková coby Chuděna, ve dvou bločcích četla z bločku staré i nové básně k čaji. Opět to bylo podivně nervózní, jako celý večer, ale zároveň obrovská dobrá snaha. Nutno říci, že nové básně zrežíroval Tomáš až hodinu před "show". Ale diváctvo bylo vlídné.

Po přestávce vystoupil Vladimír, opět jiný, neb odložil ekvalizér a coby přípravku na své "country léto" zahrál akusticky. Tady bylo velmi zajímavé, jak bez efektů písně vyzněly mnohem závažněji – už se neburácelo smíchy, spíše se myslelo. Závěrem pochvala za jeho ohoblovanou verzi Rebela!