O víkendu se Krvik Totr velerádi zúčastnili světské svatby Vládi Kyzlinka, dlouholetého to souputníka Tomáše a celého GPJP. Trio přislíbilo zahrát k večeru něco zábavných scének a písní. Nutno říci, že to nejvtipnější (jako vždy) proběhlo před vystoupením a po něm, na cestě do Kutné Hory (spolu s Lenkou, Sůšou a Jardou Varlem s Míšou; za zmínku stojí převlékání KT v uličce vlaku do tradičních vystupovacích obleků), při obřadu plném báječných chvilek (nádražácky zpomalená paní místostarostka, zdravotní stav, o kterém se informovali manželé, připnutí koule a chomoutu panu Kyzlinkovi), při cestě městem (prohlídka katedrály svaté Barbory, uliček plných přerozličných svateb, zahlédnutí souložechtivé panenky na kapotě nablýskaného lincolnu, nabídka koktejlu Já a banda žížal či antikvariátu, ze kterého jsme všichni něco odnesli a obloženi knihami táhli dále městem), při obědě ve skvělém atriu u Dačických (v rámci něhož jsme se nejen velmi picli, ale hlavně neskutečně pobavili, P+T+F měli dobrý den a hlásili jeden fór za druhým, nedalo se ani nadechnout; nadto se velmi dlouho hrály klasické fotrovské kuželky). Přesun na svatbu za město proběhl hladce, nastalo však sedmihodinové čekání na vystoupení, vystřízlivění, zunavění a rozpadnutí party na elementy.

Vystoupení samotné pak bylo krátké, svižné, vyvedené, aplaudované neskutečně. Něco písní a scének klasického ražení, s ohledem na stav svatebčanů. Jako lahůdku a podraz na Vláďu si připravili na námět Sůši pásmo pubertálních básní pana Kyzlinka a pana Kouta z roku 1997 přednesené à la Jiřinka Švorcová, s přidanou exkluzivitou Teď, když není cesty zpět. Přátelé, škoda, že takový řev publika jsme nezažili nikdy na svém… Byla to opojující nádhera, velmi se vše podařilo, svatebčané padali smíchy (zvláště při verši "Pojď, popluj tekutý náš chlebe, / kašlu na to, že mě stará zjebe"). Vystoupení se pak rozpustilo v rámci Liho blues, výjimečně zahraného a ani nedohraného, šlo to krásně do ztracena.

A pak se do rána pilo a tančilo, spalo se pod mrazákem, druhý den se ještě společně s desítkami polomrtvol a nádherných žabek žertovalo u snídaně (např. Fíla, který pro pobavení všech "zvracel" do papírové krabice nebo Tom, který rozdal všem pytlíky naplněné vzduchem – proč? Těžko říci), načež se ve stejné sestavě odjelo, na cestě ještě tuze blblo a pánská část pak ukončila den vyspáváním pod výjimečným sluníčkem ve Stromovce, lákajíc na stezku polozkažených salámů z vejslužky pejsky a -ře…

[foto]

Tři mušketýři (Petr Jediný Novotný – Filip Votava – Tomáš Kout