Zahráli jsme v prestižní Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí třetí Uďoblinky, zase jiné, v komorní sestavě 3+Anička+Petra, velmi vypracované fláky novější i staré (z nových "klasik" Buchta, Tři mušketýři, písně Filtru Kvoč jsi taková a Nápoje bez pěny, Neuchâtel See, ze starých vytaženin Recepty, Čtyžlístek, Rozcvička, Síla okamžiku, které se všechny se dlouho dlouho nehrály). Novinkou byly pouze čtyři nové básně Chuděny, ale potom také jiné a patrně lepší vyimprovizované pasáže Kursu rozporů, skutečně dlouho pásmo Aničky-Chuděny, která přišla na scénu s Recepty (krájíc cibuli), posléze vstala jako Kedlubna v Buchtě (upgradeovaná verze s využitou cibulí – např. "Dám hlavu do dlaní" plné cibule – a hlavně ve finále, kdy muži šťastnou Kedlubnu obdarují novou cibulí), načež se vrátila k stolku a do rytmu písně Kvoč jsi taková krájela další a další cibuli – dohromady 17 minut… Načež pokračovala Chuděnou, takže pěkných 20 minut na scéně nonstop. Upgradeovaní a vrcholem večera byli i Tři mušketýři reloaded, s velmi živým intrem v podobě historického šermu a matrixovského finále. Největší úspěch měl rozhodně právě náš Matrix. Nu – a mělo být po děsivě dlouhé době Liho, jenže… Přes všechnu propagaci přišlo slovy deset diváků, takže Liho nepadlo. Je to hrůza – protože to bylo extrémně povedené představení, koncepcí, výkonem, soustředěním, přesrampením… A za světly a zvukem kralovala Petra Biňovcová, která měla nelehký úkol vypořádat se s celkem složitým lightdesignem PJN. Takže škoda pro ty, co tam nebyli. Opravdu to fungovalo.

PS: Anička se s námi tímto vystoupením patrně na nezměrné dlouho rozloučila. Škoda, je v ráži neskutečně.

[foto]

O buchtě (Tomáš Kout – Filip Votava – Anička Kučerková – Petr Jediný Novotný)