Potřetí (a naposledy v sezóně) jsme si zahráli Návrat z proutí na Novodvorské. Výhodou je, že nám může být výjimečně jedno, jak je to s produkcí, neboli s návštěvností, to zde není naše starost. Ale nám-hercům to jedno není. Diváků bylo deset, smáli se, líbilo se, ale pro deset se zkrátka hraje těžko. Návrat si pěkně sedl, i ve své bezpřestávkové podobě, tentokrát jsme měli málo času na přípravu, ale vše se stihlo, takže jakž takž můžeme být spokojení. Chyb však bylo jak máku, přičemž tentokrát chyb technických (nehrál kazeťák, svítila jiná světla, nebyl zvonek…). Herecky a hudebně jsme obstáli převelice (oproti minule jsme netlačili, ale užívali si, a opět byl vrcholem čtvrtý obraz). Dymoráka hrál opět Jarda Huml Pokorný. Nastává otázka, zda se Návrat vyčerpává, či dokonce přečerpává, či jsou to prostě jen věci energie, která se v těsném nepřečíslení nedostává na patřičnou úroveň. Máme léto na přemýšlení – na podzim se hraje dál!

[foto]

Tomáš Kout (Renatka) a Dymorák

[foto]

Jarda Huml Pokorný (Dymorák)