…protože po dlouhé práci jsme si také řácky UŽILI!

A to se nám podařilo po roce v Plzni, pro niž jsme si vyšetřili svůj (během celého uplynulého roku zcela první) opravdu-jen-pro-nás Víkend se vším všudy, odpočinkem počínaje, neodpočíváním, nicméně nicneděláním konče.

Neboli: jelo se za Ingusem do Plzně. Tentokrát na celý víkend, od pátečního podvečera do nedělního večera. Odfrkli jsme si po práci všední i krvické, v pánské jízdě (zakladatelské trio+Martin Bono Hošna+hostitelský Ingus). Oproti stárnoucím zvyklostem solidních dosud-mladíků jsme se opili ještě cestou, a to (silvestrovských!) betonem. V Plzni jsme absolvovali povinnou expozici v BigBurgeru, načež jsme byli trpce raněni zrušenou putykou Práce, pročež jsme objevili (později, v rámci nové hry "viz" …) tematickou hospůdkou U Ryb alias Bendovku, kde jsme se "předdodělali", ale zároveň (v rámci veselých akciček veskrze vtipných) zapomněli na všední únavu a rozbunili se večeru vstříc. Pak už nás čekal pouze klub Kardinál až do tří do rána a s tím související úžasný metrosex Ingus a nádherná aktuální záležitost, Petra, takováhle ti řikám!!! – Ve společnosti několika inteligentních plzeňských bytostí (že, Antidivadlo…) jsme odešli na Ingusovo ubikaci, kde pražská část odpadla a šla spat.

Sobota začala krušně. Probouzelo se to od poledne do odpoledne. Pak se šlo – kam? Na výpravu do Plzně – respektive (a konečně!) do legendární místňácké hospody U Kohoutů (abychom to řekli správně místňácky, šlo se "do Kohoutů"). Tuta hospa je pro tutu webovku významná tím, že se nachází naproti skladu plzeňských divadelních rekvizit… – Po nedlouhé siestě, během níž dorazili poslední účastníci minulé noci (Kout), se rozhodlo být zdravozpytní, Ingus bylť zanechán napospas pivu (v němž je tak jako tak Bůh) a šlo se projít. Nicméně zima byla taková (sobota byla slovy meteorologů či -uálů nejstudenějším dnem víkendu…), že se již záhy rozhodlo zajíti do… (sic!) cukrárny. V tutej (v Smetanových sadech) jsme pak baštili jak zjednaní dortíčky a kafíčkovali, přičemž zcela spontánně jsme vytáhli (pro děti zde umístěné) leporelo Cestou do Lhoty z pera Daniely Fischerové, kteréžto nás – dospělé? – velepobavilo a přinutilo napsati naší spřízněné duši (rozuměj autorce) sentimentální SMS o tomto nezvyklém objevu, na kteroužto zprávu bylo nám jí stejně spontánně mile odpovězeno :)

A potom jsme se odebrali znovu do Kardinálu, kde jsme zopakovali předchozí noc, snad jen, že byla kratší a cestu domů jsme si pamatovali (a bohužel včetně žalu z nádherné servírky, grundlové královny Petry). Místní majitel Michal (čili MMM či 3M) už nás tolik nefreundoval jako noc předtím… Zdá se, že jsme jej přebunili, a možná by už bylo lepší změnit termín "bunit" na "překrvikovat".

Doma jsme si usmažili knedlíky s vajíčkem a šli spát. (Předchozí věta budiž smutným konstatováním "všem, kteří si neusmaží knedlíky s vajíčkem a nejdou spát". UNICEF).

Poslední den, jímž byla kupodivu ve víkendovém rozložení neděle, jsme se nehnuli o moc dál. Tomáš chuděra musel brzy ráno odcestovat v Prahu a odehrát "divadlo-extrémního" Trautenberka. Osamocené trio (Hošna odjel již předchozí večer) se konečně odebralo tutam, kde lišky dávají cokoli, jen dobrou noc ne: do 100 metrů vzdáleného klubu Vřesinná, čili do Vřesinej (podrobněji viz loni touto dobou zde v Novinkách). Oproti všemu očekávání "jednoho piva a rychle pryč" jsme zde zůstali sedm hodin (s tím jen jedním pivem to bohužel nevyšlo…), přičemž Pan Majitel se zde prakticky neobjevil, čili ani neproběhlo tradiční vtipno, ale byl to skvělý dojezd, z něhož se nám vůbec nechtělo. Pan Štamgast, který zde již loni byl Panem "Vrchním" (lze-li o něčem takovém ZDE hovořit), se přesto zasnažil o eternitu: Objednali jsme si polévku a on: "S tou polívkou bych to nepřeháněl…" A u placení řekl: "Mělo to vůbec smysl chodit sem na těch pár kousků…?"

Nelehké loučení s Ingusem a jeho bytem na nám. Teplých bratří u Finančáku jen lehce vynahradila kola s rumem, jež ukrátila Filipovi a Petrovi (po dlouhé době vlakovou) cestu v město rodné, ne tak přátelské a ne tak hezké… a ne tak bezstarostné, jako byla naše vysněná Przeň!…

A co za rok?…

[foto]

[foto]

[foto]

[foto]