Po více než dvou letech představili Krvik Totr nový kus, tentokráte regulérní celovečerní hru Továrna. Ve vhodném industriálním prostoru, v Paláci Akropolis, po čerstvé zkušenosti zde z Divadelního matche a po dobití obřího píseckého divadla, takže veliký prostor jsme naplnili zcela, ač první zkouška zde proběhla až v den premiéry.

Továrnu jsme vymýšleli rok a půl, plný měsíc psali a zbylé čtyři stále přepisovali. Zkoušelo se velmi intenzivně dva měsíce, v každé volné chvíli, protože jsme všichni zaměstnáni každý svým – poslední týdny se zkoušelo do 23. hodiny a náš stav v den premiéry byl na pováženou. Další nevýhodou bylo "filmové zkoušení", cvičili jsme střihovým stylem s tím, kdo byl právě k dispozici, celek v kuse jsme jeli jedinkrát, opravdu všichni jsme se ale viděli až na generálce v Akropoli. Nicméně posléze se ukázalo, že hra má smysl a že jednotlivé sekvence k sobě pasují. Generálka byla potěšlivá a následná premiéra podle nás nad očekávání úspěšná.

Skvěle rozlehlý a přitom tematicky vhodný chladný prostor, přítomnost piána na scéně (a přitom pro diváka neviděného) a Sonina hudba (ve které splnila příkaz shora – společnou atmosféru písní, motivem byla rozbíjená struktura), vynikající scénografie Báry Macákové (industriál s podtextovou zelenou barvou a doplňkem červeného motivu na scéně i kostýmech jednotlivých postav) a možnost precizních světelných změn (v lightdesignu Bogdanově řízeném Bárou Šabartovou), složité a přitom naivní Bogdanovy choreografie a nevídaně vypiplaný text i herecké akce, to vše se sladilo do "amatérského Gesamtkunstwerku" Továrny.

To samozřejmě říká spokojený soubor, ale divák musel mít výhrady. Např. ústřední dvojice Novotný/Kout neměla kvůli režii druhých čas na seberežii (na poslední chvíli pomáhal Bogdan, ale pochopitelně to nedošlo zas až tak daleko a otcové zakladatelé často ze hry trčeli), prkenná povaha mnohých často rušila choreografie a knedlíky v krku zpěv. Nedošlo ale na vážnější lapsy. Divákovi patrně hra přišla dlouhá (dvě hodiny s přestávkou…), rozhodně se dlouho rozjížděla (ale to stojí na nedozkoušených Novotném/Koutovi), některé scény byly příliš rozvolněné, patrně se ještě bude škrtat a stupňovat tempo (nejlepší pasáže byly okolo přestávky – 2. půlka 1. dějství a 1. půlka 2. dějství), nehledě na dost možná četné neporozumění formě hry (která má slovo "hra" v podtitulu) či hry se zcizováky (recenze jedné z postav na hru samotnou).

Na druhou stranu vážnější nota neublížila, ba naopak, zcela nevtipná vypiplaná postava Vedoucí (Pavla Drtinová) byla do nebe vynášená, nadto nevadily střihy/výkřiky do vtipna, nálady byly vyvážené. Bogdan v roli Vrátného se po letech dostal k Roli, kterou si náramně užil a spolu s Pavlou byl veleben vele vele, po letech se k nám vrátila Martina ex-Rýcová Šimíčková a rozčísla druhé dějství svým espritem, poprvé v divadelní hře vystoupil Filip (byť v roli malé, předůležité!). A samozřejmě největší úspěch měla Sonina hudba a Bogdanova choreografie písní. Poprvé jsme pracovali se skutečnou scénografií (šikovná, rodinný již člen Bára Přistoupilová).

A to vše klaplo i přesto, že od počátku nám něco vyššího házelo klacky pod nohy. Naprosto nespolečný čas, více než týdenní odjezdy každého z nás v jiný čas pryč, příjemná, nicméně povinnost hrát na Šrámkově Písku den a půl před premiérou, skvěle rozjetý, nicméně četný Divadelní match, debilně roztažení nanicovatí Piráti (kteří stále odsunovali realizaci Továrny, až to trvalo o 3 měsíce déle) a kromě toho nemožnost sehnat prostor (až se našla Akropole), techniky (až se našla Bára Šabartová) atd. atd. Jedním slovem – à la Crave a nepřízeň Sarah Kane (symbolicky to tak je – v Továrně hraje poprvé vedle sebe celé obsazení špatnostmi zmítaného Crave – ale i to znamená, že je tu nejsilnější možná sestava Divadílny transformované již prostě do Krvik Totr).

Ale dopadlo to nečekaně dobře. Diváků přišla takřka stovka, nový pokus a krok jinam skousli (slovy jednoho z nich jsme čím dál drzejší) a byť každý si přál zkrátit, přečkali ten krásný večer v dobrém.

A plus tard! Bis bald!

[foto]

[foto]

[foto]

[foto]

[foto]

[foto]