Krvik Totr: absolutní humor

IKD vs. SIB

Pozdně zahájená sezóna tradičním dvojčetem Ivan, Kamil a Dušan a pásmem Sonia, Iza a Bára v Rubínu. PJN zhlédl kvůli roku v Bordeaux poprvé a troufá si hodnotiti:

Pásmo písní Sonia, Iza a Bára proběhlo naposledy a je to škoda. Velice živé, ač komorní představeníčko tří dívek (naše Sonia, osvětlovačka Továrny Bára, z Pidi Iza), jejich písní, dvou jazyků, tří poetik, silného autorského klavíru a ustavičně otevřených možností. Podobná setkání nejsou velká co do popularity, ale přesto jsou vzácná co do výskytu. Respektujmež rozhodnutí skončit, ale povzdechněmež si nad tím.

Ivan, Kamil a Dušan: do Bordeaux se mi donášelo, jak je to svébytná fúze KT vs. Antonína, čili Martina J. Švejdy. Když se na to však dívám konečně živě, nesouhlasím: "krvikovský" je klavír/hudba Soni Cieślar. Je však Sonia krvikovská? Nikoli. Sonia je svá – to jen v Krvicích se poprvé více realizovala a dodala naší poetice obří svůj díl. "Krvikovské" jsou chorošky. Bogdan zde zůstal v pro něj typickém výrazu, v jakémsi vhodném a funkčním, nicméně klišé, které je příznačné pro něj, částečně však se posunul významně dál, a ta místa byla strhující. Samozřejmě bez vlivu čehokoli krvikovského. A výkony herecké neměly společného s Krviky nic. Je to jako dívat se na dávné Crave, jsou to titíž, ale ruka je vedla jiná. A autorství je jiné. Chválím tudíž velice silnou, interpretační i pro cizí požadavky empatickou Soniu, chválím posun Bogdanův, chválím standardně, totiž režijně dobře uchopené, a tudíž silné výkony herců bývalé Divadílny – a ze všeho nejvíc chválím Martina J. Švejdu, autora textu i této režijní koncepce. Jeho dílko je samozřejmě pro mnohé nestravitelné, pro mne však precizní. Podobný problém cítím v Továrně Krviků: je přesprecizní, pro mnohé tudíž až příliš introspektivní. Introspekce, jež není zpozorovatelná. A rozumím rovněž problému, že někteří diváci berou tento večer vážně, jiní s humorem. IKD není vyhraněný, respektive jeho jevištní pojetí nenabízí klíč, jak hru odemknout. Dnes to byla obrovská sranda. S velikým, hlubokým mrazením pod tím vším. Myslím, že IKD musí fungovat "každý den jinak".