Rodina Krvik Totr se rozšiřuje o další oficiální „Ano“, tentokráte Petra Jediného Novotného a Hanky Buřivalové (ve světě známé spíše pod uměleckým jménem Hamma Bullivavaleva). Hanka je v našem světě nováčkem, ale má se k tomu našemu světu víc než čile a svatba to byla tudíž ohromně radostná.

Nikoli záměrně, leč z nouze se obřad konal na Staroměstské radnici, což však dodalo akci na lesku, jen lehce zmatnělém pokusem radního Koželuha vnutit Hance Novotného „Jana“. Divadelní publikum řvalo smíchy, když budoucí novomanželé sehráli scénku o „bratru Janovi, kterého Hanka nechce“. PJN se pak při svém ano ujistil právoplatností, když pravil: „Hanu ano“ a celou frašku podepsal nikoli Koželuhovým, ale svým perem, jež bylo u všech scénářů Krvik Totr.

Všemu co svědci asistovali umělecky nejbližší, Tomáš Kout za Krviky a Martina Vaníková za Mamma Ham'rt. Stohlavá sešlost byla posléze rozprášena místní figurkou, estébáckým bezdomovcem, který nahnal svatebčany do aut a vypískal z prostoru radnice pryč. Proslulý řidič Marysko, nejdůležitější postava dne, spolu s tradičním „druhým svědkem“ Fílou Votavou odvězli rodinu a blízké na vypiplaný oběd a následný večírek do Břevnovského kláštera, kterážto akce vznikala měsíce spoluprací s NovoKoutovým Intercateringem (kterému z plic za vše děkujeme!).

A akce se vydařila: opět stohlavá lůza měla možnost okusit pokrmy pro nejvyšší vrstvy i politické špičky (jedli jsme stejný guláš jako Havel, Gabriel, Bush), pili jsme vynikající víno od Hančiny Marcelky z moravské Blatničky, k tomu však probíhal náš, přízemní program, doslova hudební festival nejbližších: u klavíru, jenž nám půjčila Eva Blechová, se vystřídali Přemysl Rut (jazzová kavárna) a Sonia Cieślar (glassovský minimalismus), za bednami vynikajícně sixtiesácky dýdžejoval Koumák, peckou bylo vystoupení Filtru i se Zuzkou Macákovou (skoro to vypadalo, že si PJN svatbu zorganizoval jen proto, aby konečně na jeho koncert někdo přišel), vynikajícím přídavkem byl věhlasný Šimáček (Rut/PJN), následovaly dva hudební dary: Martina předala prvorepublikový gramofon (a přinutila manžele tančit, brrr, však s humorem pojato), Krvik Totr posléze předvedli Prázdná hesla z Továrny s novým, na Petra a Hanku šitým textem, při němž Petr řval smíchy a po němž plakal dojetím… A vše uzavřeli P.O.City skvělým chill-outovým koncíkem (nová zpěvačka Dáša je poklad).

Vzhledem k nátuře novomanželů a povaze svatebního pexesa bylo vše zahaleno do lehce francouzského oparu, vznášela se tu jistá míra kristiánovské, pro radost předstírané společenskosti a mísila se s nehoráznou kalbou, všem zúčastněným vlastní.

Dojezd do ranních hodin a střešovická afterparty nazítří potvrdily úspěšnost akce.

A kdo dál, doktoři…?

[---- doplnit o fotky, pozvánku, dary (s vysvětlením) a prázdná hesla-----]