Jak Filtr zahájil, tak i ukončil: společným koncertem s Inženýrem Vladimírem. Stalo se tak v kavárně Potrvá na Hradčanské, čili skoro v domácím prostředí našich rodných čtvrtí. Filtr, který vždy hraje v pozici předkapely, se tentokrát konečně dostavil natolik včas, aby jako předkapela mohl hrát před hlavní kapelou, nikoli po ní… A tentokrát to bylo velice správně: neměli jsme vůbec čas zkoušet, s jediným krátkým osvěžením po měsíci jsme nastoupili před publikum. Nelze říct: „Bylo to znát“ Je třeba říci: „Bylo to strašné!“ Ale koncert měl vzestupnou tendenci. Od katastrofy za katastrofou a pocitu rozpadlosti celku na počátku jsme se vzchopávali a získávali nad sebou samými kontrolu. Finále bylo myslím vynikající a radostné pro všechny. A kdo byli ti všichni? Naštěstí jen pár nejbližších přátel, protože tato rozlučka byla brána stejně soukromně jako uvítačka v listopadu. V baru za rožkem se pak všechno krkonošské kyselo z rozpačitého výsledku spláchlo.

Po sérii koncertů zaměřených takřka výhradně na novou tvorbu jsme opět trochu zavzpomínali a namíchali setlist fifty fifty. Tak jsme velice příjemně zjistili, že toho máme už docela dost a lze variovat. Hudební novinkou byla textově prastará Nina – v noci před koncertem nazkoušená a přepsaná. Bude třeba na ní ještě pracovat, ale je slibná!