Krvik Totr zlehýnka povstávají z popela. Avšak druhý rok po sobě nikoli autorsky. A druhý rok po sobě švejdovsky, antonínovsky, puchmajerovsky. Loni M. J. Švejda se skupinou herců Krvik Totr připravil minimuzikál Ivan, Kamil a Dušan, letos navazuje se stejným složením i s navrátivším se PJN a nezdráhajícím se již Filipem experimentální hrou Daniila Charmse z 20. let Jelizaveta Bam. Dochází tudíž k absurdní melánži: autorský soubor KT hraje pod cizí (byť již známou) režisérskou taktovkou v neautorské hře. Poprvé hrajeme v cizím textu, jehož autorem není ten, kdo nás vede. Zároveň však Charms přesně zapadá do poetiky bývalých Puchmajerů, a tedy Švejdy. A navíc, dnešní první čtená, na níž se u žižkovských již Cieślarů sešla elita Krviků, ukázala, že poetika tohoto souboru je pevná a neměnná. Hra bude zapeklitá, ale těšit se můžeme každopádně. Přinejmenším půjde o zajímavý experiment – tedy o formu, jíž Jelizaveta skutečně je. Premiéra se plánuje na léto.